let's go fight the night with light

Jaroslav Trnka

Vše se začalo v třebíčské porodnici v čase ryb a roce hada, v neměnném období hluboké normalizace, křikem, univerzálním projevem nevole nad momentální změnou stavu. Od té doby docházelo už jen k dílčím proměnám nevalného významu. Namátkou vzpomeňme neštovice, otřes mozku, maturitu a promoci.

Cítím potřebu spíš se rozepsat o lidech, kteří se mi stali vzory a hlavně svědomím let budoucích.

Na prvním místě bývají matky, jsouce nevyvratitelnými vinicemi naší existence, i v mém případě je tomu nejinak. Maminka mne učila lásce k přírodě, síle bylin a porozumění slovu. Druhé místo v pořadí, neméně důležité, bývá v režii otců, a tak kupříkladu dobře vím, že nic není snadné, i když by klidně mohlo být.

Výraznými mužskými vzory mi byli matčin otec a jeho bratr, chlapi pevných zásad, vynalézaví a tvůrčí pánové s dušemi kluků dávno zašlých časů. Jako malinkatý chlapec s okousanou pastelkou v ústech, sedával jsem u malířského stojanu mého dědečka a vdechoval terpentýn, dodnes si živě pamatuji, kterak se mísila olejnatá vůně štětci právě otevřené brázdy s aromatickými lákadly babiččiny kuchyně. Často jsem se pak s prsty ulepenými od povidel sápal pro změnu po křídlech perleťových andělů na mandolíně italského typu a toužil na ni umět hrát, tak jako děda. Byl to právě on, kdo on mi udělal první prak, ale také dal první skutečný úkol a šel si po svém, abych se s tím mohl poprat. Byl to právě on, kdo ani lety neztratil lesku v mých očích.

Ten druhý, strýc, v práci mistr čalouník, doma dřevorubec, stopař, strážce lesní moudrosti a zanícený sportovec, stal se mi svátečním potěšení, oč vzácnější jsme si byli, o to důležitější byly chvíle s ním.

Kromě rodiny, podepsali se na mně i hrdinové mediální, a to zvláště v letech mého "obrůstání teletinou" (rozumějme řídký chlup na patřičné lokaci, tvořící výraz mladíka, čerstvého nechlapce). Prvním byl Arnold Schwarzenegger a jeho cílevědomá cesta vpřed, i rozhodl jsem se v nešťastném roce třináctých narozenin, v euforii sametových změn, skoncovat s mírně podvyživenou postavou, obalit se svaly a stát se úspěšným kulturistou. Svaly už jsou dávnou minulostí a ukazovat už se sotva budu, ovšem láska ke kulturistice a úcta k lidem pevné vůle už mi zůstaly. Druhým mužem, na první pohled zcela odlišným, byl Karel Kryl, s nímž jsem i navázal kontakt. Dokázal se poprat se životem, nenechal se odradit svými nedostatky, zato využil patřičně talentu. To mi imponovalo. Slovy vládl nad mnohé, i stal se mi obrovským vzorem.

Mám daleko do srovnávání se s kýmkoliv se zde zmiňovaných osobností: mého dědečka a učitele nevyjímaje. Jsem, jaký jsem a z části za to mohou oni, nic víc a za to se jim klaním a děkuji.

Jste zde

Domů
Facebook icon
Google icon
Yahoo! icon

Facebook icon
Google+ icon
RSS icon
YouTube icon

All the materials you can see on jarintrn.cz are originals (including banners) and it is strictly prohibited to use or copy it without asking me first.
If you got any questions, feel free to ask me at copyright$jarintrn.cz.

Jarintrn.cz © 2008 - 2017